Ve dnech prodlouženého májového víkendu, jsme v podvečer přede dnem svátku práce, vyrazili celá kapela na naše druhé soustředění do kouzelného prostředí OSADY BIZONŮ v Jedovnicích.
Cílem společného soustředění byly zejména v amatérských podmínkách pořídit nahrávky písní, které se již nevešly na naše čerstvě vydané CD a dále také nácvik hudebního doprovodu k pobožnosti u příležitosti odchodu kazatele břeclavského sboru CASD a přivítání kazatele nového. Samozřejmostí takovéhoto soustředění byl i odpočinek a utužování kolektivu.
Náš zvukař Martin rozvinul v jedné z chatek improvizované nahrávací studio a v doslova bojových podmínkách ždímal z každého z nás maximální výkony (například Michal nahrál k jedné z písní své čelo do 5 různých stop…!!!). V sobotu jsme pak přivítali naši novou kolegyni a nyní již můžeme řící i členku skupiny šeptem – houslistku Markétu z Brna. Naše kapelnice Hela jí však okamžitě a nekompromisně zapojila do svých pracovních plánů – vše začlo nácvikem na hudební doprovod k pobožnosti a končilo v nočních hodinách v improvizovaném nahrávacím studiu, kde musela z listu nahrát několik partů!!! Mezi tím vším někteří z nás lenošili, někteří využili místního bazénu a páteční i sobotní večer patřil tradičně mým grilovaným specialitám. V sobotu večer jsme soustředění završili u táboráku, kde jsme do pozdních nočních hodin pěli doprovázeni svými hudebními nástroji a takto možná i rušili okolní chataře – tímto se jím omlouváme…
Nemohu však nevzpomenout na téměř všemi členy kapely dopředu připravovanou a samozřejmě před Michalem utajovanou akci. Michal má velmi rád své čelo a ani téměř nepřipustí, aby se jej dotkl někdo jiný. No a my do jeho obalu vložili krabici od banánů, vycpali tvar krku a vložili z internetu sehnané záda z opravdového čela. Při snídani se Radek rozhodl Michalovi přinést jeho čelo a samozřejmě s ním (a na něj) spadl! Výraz v Michalově obličeji byl v té chvíli nepopsatelný, zvláště když Radek z futrálu vytáhl zadní díl čela…
Celé soustředění bylo tentokrát v duchu spíše odpočinku a relaxace za neustálého prokládání dobrého jídla z rukou či vařečky naší Janičky. Houslistka Markéta nebyla jediným návštěvníkem a novým členem kapely, ale byla jím i Georgieta – malá čivava, nebo-li jak říkal Vojta: chlupaté oči. No a abych nezapomněl: Marek si zahrál pig pong s mistrem republiky…
V neděli jsme po vydatném obědě a následném úklidu vyrazili ke svým domovům s přáním, že v září vše, již potřetí, zopakujeme.
– jh –