Rok 2010 zbyl pro naši kapelu rokem velkých i malých změn.
Někdo má změny rád, jiný ne. Ono ovšem jde o to,
o jaké změny se jedná...

V oblasti "personální politiky" (jak nekompromisní může býti čeština v pojmenování odchodů a příchodů nových členů), se nám vrátili manželé Polákovi z daleké Austrálie, kde trávili svůj čas studiem jazyka anglického. Své působení v kapele ukončil Vlastík, čímž nás velmi zarmoutil... Pozici zvukaře vystřídal kutil všeuměl BOB a na pozici nového klávesáka nastoupil výtečný klavírista s jazzovým cítěním, Tomáš.

V červnu, mezi všemi těmito personálními změnami, jsme na pár dnů zajeli do JEDOVNICE, kde jsme začali cvičit pod taktovkou přísné kapelnice, zcela nový repertoár. Při příležitosti dne otevřených kostelů v Břeclavi, jsme 27.6. vystoupili s několika písněmi v Bílém kostele.

Také jsme v tomto roce částečně doplnili aparaturu - zakoupili jsme další 2 mikrofony a dvě nové aktivní reprobedny RCF pro odposlechy. Náš nový člen Tomáš si zakoupil nové klávesy Kurzweil SP2XS, no a já dostal od manželky můj vysněný nástroj - novou bezpražcovou baskytaru SPECTORORE s poloakustickým tělem a piezzo snímáním v kobylce. Vojta si pak udělal radost novým kombem Roland a Radek zase novým multiefektem. Prostě, muzika nás baví!

Poslední říjnový víkend strávíme opět v JEDOVNICÍCH, kde "dorazíme" zbytek nového repertoáru, utužíme kolektiv, nabereme nové síly a v prosinci pak můžete naše úsilí zhodnotit na sérii vánočních koncertů - v Břeclavi, Hodoníně, Brně...
                                                                                                  jholasek

Ve dnech prodlouženého májového víkendu, jsme v podvečer přede dnem svátku práce, vyrazili celá kapela na naše druhé soustředění do kouzelného prostředí OSADY BIZONŮ v Jedovnicích.

Cílem společného soustředění byly zejména v amatérských podmínkách pořídit nahrávky písní, které se již nevešly na naše čerstvě vydané CD a dále také nácvik hudebního doprovodu k pobožnosti u příležitosti odchodu kazatele břeclavského sboru CASD a přivítání kazatele nového. Samozřejmostí takovéhoto soustředění byl i odpočinek a utužování kolektivu.

Náš zvukař Martin rozvinul v jedné z chatek improvizované nahrávací studio a v doslova bojových podmínkách ždímal z každého z nás maximální výkony (například Michal nahrál k jedné z písní své čelo do 5 různých stop...!!!). V sobotu jsme pak přivítali naši novou kolegyni a nyní již můžeme řící i členku skupiny šeptem - houslistku Markétu z Brna. Naše kapelnice Hela jí však okamžitě a nekompromisně zapojila do svých pracovních plánů - vše začlo nácvikem na hudební doprovod k pobožnosti a končilo v nočních hodinách v improvizovaném nahrávacím studiu, kde musela z listu nahrát několik partů!!! Mezi tím vším někteří z nás lenošili, někteří využili místního bazénu a páteční i sobotní večer patřil tradičně mým grilovaným specialitám. V sobotu večer jsme soustředění završili u táboráku, kde jsme do pozdních nočních hodin pěli doprovázeni svými hudebními nástroji a takto možná i rušili okolní chataře - tímto se jím omlouváme...

Nemohu však nevzpomenout na téměř všemi členy kapely dopředu připravovanou a samozřejmě před Michalem utajovanou akci. Michal má velmi rád své čelo a ani téměř nepřipustí, aby se jej dotkl někdo jiný. No a my do jeho obalu vložili krabici od banánů, vycpali tvar krku a vložili z internetu sehnané záda z opravdového čela. Při snídani se Radek rozhodl Michalovi přinést jeho čelo a samozřejmě s ním (a na něj) spadl! Výraz v Michalově obličeji byl v té chvíli nepopsatelný, zvláště když Radek z futrálu vytáhl zadní díl čela...

Celé soustředění bylo tentokrát v duchu spíše odpočinku a relaxace za neustálého prokládání dobrého jídla z rukou či vařečky naší Janičky. Houslistka Markéta nebyla jediným návštěvníkem a novým členem kapely, ale byla jím i Georgieta - malá čivava, nebo-li jak říkal Vojta: chlupaté oči. No a abych nezapomněl: Marek si zahrál pig pong s mistrem republiky...

V neděli jsme po vydatném obědě a následném úklidu vyrazili ke svým domovům s přáním, že v září vše, již potřetí, zopakujeme.
                                                                                                  jholasek

FOTOGRAFIE ze soustředění najdete v sekci FOTOGALERIE...

Od doby, kde jsem psal poslední příspěvek, se toho opravdu hodně změnilo: měli jsme několik koncertů, pilně jsme cvičili nový repertoár se kterým jsme poprve vystoupili na vánočním koncertu v Břeclavi, Evropu dostihla krize, zbláznili jsme se a natočili naše první cédéčko, do toho všeho nám padla vláda a čeká nás již druhé soustředění v Jedovnicích. Cílem tohoto soustředění není nacvičit nový repertoár, ale kvalitně zaznamenat (natočit) ty písně, které se nevešly na naše CD.

Letošní rok máme jednak obrovskou radost z natočeného CD ale na druhou stranu jsme smutní. Na více než půlrok nám odjedou Magda s Vojtou do zahraničí, kde si chtějí zdokonalit cizí jazyk. Přesto všechno, zůstává pro všechny členy skupiny ŠEPTEM, natočení cédéčka, asi největší událostí tohoto roku. Já osobně byl ve studiu poprvé a měl jsem z toho docela strach. Bláhově jsem si myslel, že přijdeme všichni do studia, zahrajeme a přitom nás natočí. Omyl. Natáčel každý sám do metronomu a puštěného podkladu, který nahrála naše kapelnice na klavír nebo některý z kytaristů. Natáčení probíhalo v břeclavském studiu VIOLA pod dohledem fundovaného zvukového mistra, pana Lendera. Vždy nás nesmírně "potěšila" jeho věta "lepší už to nebude"... Ač věděl, že máme zajištěno minimum finančních prostředků na vydání CD, šel do toho s námi. Nakonec se nám však podařilo najít další sponzory, kterým tímto děkujeme.
Na CD najde posluchač 13 písní. Na bookletu jsou navíc vytištěny ke všem písním texty. Celé natáčení a vydání CD bylo završeno jeho představením na koncertě 11.4.2009 v v kině Koruna v Břeclavi, kde jako host vystoupil pan Ludo Vladár.

Věřím, že se naše první cédéčko povedlo, že se bude posluchačům líbit a prominou nám případné nedostatky. Jsme pouze amatérská kapela, žádní profíci.
jholasek

SPONZOŘI CD Šeptem "Ztracený ráj":
MĚSTO BŘECLAV • KELEMEN, s.r.o., nahrávací studio VIOLA • Hotel HRANIČNÍ ZÁMEČEK Hlohovec • Jan Kašník DIXI, zpracování plastů, Hlohovec • Martin PINDUR • DD PNEU, s.r.o., Moravská Nová Ves • POKRÝVAČSTVÍ Kolínek, Valtice • ČINČALA, stavební firma Břeclav.

Léto je za námi, dny volna a pohody skončily a my se opět vrhli do práce. V termínu 18. až 21.9.2008 jsme si naplánovali soustředění, abychom mohli nacvičit nové písně na vánoční koncerty, ale také abychom více utužili náš kolektiv.

Soustředění se konalo v překrásné chatové oblasti v Jedovnicích u Blanska. Všichni jsme se těšili, jak si užijeme babího léta, ale počasí nám moc nepřálo a tak jsme od rána do noci cvičili nové písně. A cvičili jsme pilně - ostatně to můžete posoudit sami na vánočním koncertě, který by se měl uskutečnit v sobotu 20.12.2008 v bílém kostele v Břeclavi, Jiráskova ul. 2 nebo o týden dříve v Hodoníně. Kapelnice Hela nám nic neodpustila a přestávky jsme měli pouze na jídlo, které nám přípravila Janička. V neděli po obědě vyšel čas i na společnou procházku kolem rybníka. Užili jsme si spousty srandy a ještě dlouho budeme vzpomínat...

Soustředění bylo v pátek proloženo koncertem ve sboru CASD v Brně na Střední ul. 10. Jednalo se o dosti velký sál a mnoho starostí nám udělala příprava ozvučení. Koncert se ale celkem vydařil a myslím, že posluchači odcházeli spokojeni. Touto cestou bychom také chtěli poděkovat naší zpěvačce MIRIAM, která se s námi brněnským koncertem rozloučila.

V GALERII naleznete nové fotografie z brněnského koncertu i ze soustředění v Jedovnicích.
jholasek

Ano, čtete dobře. A že jste neviděli žádné pozvánky ani plakáty? Je to tak. Tentokrát jsme hráli v neděli 15.6.2008 na nádvoří Věznice Břeclav.

Jako samostatná věznice působí Věznice Břeclav od roku 1997. Do věznice jsou trvale umisťováni pouze muži. Do 31. 12. 2005 fungovala jako věznice vazební.

V současné době jsou do ní umísťování odsouzení, kteří jsou soudem zařazeni do věznice s dohledm nebo do věznice s ostrahou. Výkon vazby je zajišťován pouze pro okres Břeclav.

Před patnáctou hodinou odpoledne, když jsme již měli rozloženou aparaturu, začalo pršet. S napětím jsme sledovali obrovský tmavý mrak nad nádvořím věznice, který dokresloval atmosféru a prostředí, ve kterém jsme měli hrát. Naše obavy však byly vzápětí zahnány, zasvítilo sluníčko a my mohli hrát. Ač nám Marek před koncertem sdělil, že tentokrát skoro nebude mluvit, uváděl každou písničku a mluvil více než kdy jindy...

Atmosféra byla příjemná, posluchači velmi pozorní a vděční, a myslím si, že si i něco z našeho koncertu odnesli... Poděkování za uspořádání tohoto koncertu patří vedení věznice a zejména kaplanovi Janu Majerovi! Děkujeme!
jholasek